středa 30. srpna 2017

Předpověď, že šachy skončí remízovou smrtí, se nenaplnila

Postoupky - Předseda šachové oddílu v Postoupkách Vladimír Opluštil (46 let) byl jedním z devíti mužů, kteří stáli v prosinci 1991 u zrodu šachové bašty v regionu. Do první soutěžní sezony 1992/93 nastoupilo tehdy 11 hráčů. Družstvo začalo hrát Okresní přebor II. třídy. V následujících letech se po posílení kádru podařilo Postoupkám v soutěžích dospělých proniknout až do oblastního přeboru. Historického úspěchu však dosáhla až další generace, a to v sezoně 2009/10. A-družstvo skončilo druhé ve Zlínském krajském přeboru a postoupilo do 2. ligy. Již od prvních sezon se v Postoupkách snažili vychovávat mladé talenty. Družstva mládeže postupovala z regionálních přeborů až do nejvyšších soutěží. Vrcholem se stalo druhé místo v Extralize dorostu 2000/01. Kdo vás naučil hrát šachy, kolik jste měl let a jak vám to šlo? K šachům mě přivedl můj děda, když jsem měl asi osm let. Závodně jsem pak začal hrát, když jsem chodil do páté třídy na ZŠ. Šachový kroužek tam vedl pan Štefek, který nám pak později pomáhal, i s naším oddílem v Postoupkách. První významné starty jsem zaznamenal za tým Slavie Kroměříž, kde jsem byl do dvaceti let. Co vás na šachu tak zaujalo, čím vás získal? Strašně se mně líbilo, že je to boj dvou hráčů, kteří využívají dané strategické možnosti. Šachisté musí u hry přemýšlet a není to o náhodě. To mě přitahovalo nejvíc. Navíc jsem hned na svém prvním turnaji vyhrál a to mě hodně motivovalo. Kdo byl váš vzor? Když jsem tehdy své vzory hledal tak spolu sváděli úžasné bitvy Karpov s Kasparovem. To bylo někdy v 80. letech minulého století. Když jsem se později začal zajímat o historii šachu, tak mě zaujal Kubánec Jose Raul Capablanca, který hrál krásné partie a samozřejmě Robert Fischer, což byl geniální šachista. Změnily se šachy od té doby? Určitě se stále posunují. Mistr světa ze 20. let minulého století Capablanca předpovídal, že šachy skončí remízovou smrtí. To znamená, že se sejdou dva nejlepší šachisté, a když budou provádět ty nejlepší tahy, tak partie musí zákonitě skončit remízou. Od té doby se však našly nové způsoby zahájení partie, což je hodně důležité. Navíc se začal zkracovat čas na přemýšlení. Dřív měli třeba šest hodin na partii a partie se přerušovaly a dohrávaly druhý den. Kdežto teď musí odehrát třeba 40 tahů za dvě hodiny a 30 minut na dohrávku. Ve zrychlení tempa je patrně budoucnost šachu a zvýšení atraktivity pro veřejnost. Kasparov plaval, Karpov hrál tenis. A vy? Já hraji fotbal a jsem členem klubu FC AJAX Bezměrov. V současné době marodím po zlomenině kotníku, kterou jsem si přivodil právě při fotbale. Našim svěřencům doporučujeme, aby se věnovali nějakému kolektivnímu sportu, který je vhodným doplňkem k šachům. Spousta našich mládežníků v minulosti i současnosti hrálo fotbal nebo basketbal. Není to neobvyklé. Co je předpokladem toho, aby člověk mohl hrát šachy? Říká se, že by měl mít v každém případě logické myšlení. Předpoklady by měl mít v matematice, protože šachista svým způsobem počítá s různými variantami. Výhodou je představivost a fotografická paměť. Znám však případy, kdy to dětem ve škole moc nešlo a byly velmi dobrými šachisty. Zažil jste jako hráč ještě tzv. korespondenční šach? Jen velmi okrajově. To se tehdy tahy posílaly soupeři na korespondenčních lístcích a někdy se čekalo i čtrnáct dnů na další tah. Dnes je úplně jiná doba, kterou ovládají mobilní telefony, takže se tah může poslat mnohem jednodušeji textovou zprávou. Jak často a jakým způsobem se doma věnujete tréninku? Málo. Potřeboval bych toho času na trénink víc. Vždy záleží na jaké úrovni je daný hráč a podle toho trénuje. Kdokoliv může dnes trénovat každý den, ale mělo by to odpovídat jeho výsledkům. Například naši svěřenci trénují dvakrát týdně společně a pak mají ještě své individuální tréninky. Máme na počítači výukové programy, ve kterých plní určité úkoly. Jak moc jsou pro vás šachy unavující? Jsou hráči, kteří jsou schopní hrát dlouhé hodiny, jiné vážná šachová partie utahá… Nejdelší partie, kterou jsem odehrál, měla sedm hodin. Déle jsme tehdy podle pravidel ani hrát nemohli. Dnes všechno směřuje k mnohem kratším partiím, aby šachisté podávali lepší výkon v kratším čase. Jaký největší úspěch jste zaznamenal? V mládežnických kategoriích jsem vyhrál několik okresních turnajů. Hodně jsem si vážil vítězství v přeboru gymnázia. Nebyla to sice žádná oficiální soutěž, ale jako student prvního ročníku jsem tehdy musel porazit několik velmi dobrých hráčů. Víc jsem si vážil úspěchů v soutěžích družstev. Počítám mezi ně postup Postoupek z nejnižší soutěže až do II. ligy. Jsou šachy adrenalinový sport? Určitě. Uvnitř šachisty probíhá spousta procesů spojeným s emocemi. Slovy to pro laika nejde popsat. Šachisté jsou vystavování velkému psychickému tlaku. Obdivuji naše mladé hráče, kteří zvládnou tři těžké partie za jeden den. Kdybyste si mohl vybrat libovolného šachistu ze světové špičky, s kým byste si rád zahrál? Nedávno jsem dělal přednášku o Michailu Talovi, který hrál krásným útočným stylem, což mně osobně vyhovuje. S ním bych si určitě rád zahrál, ale už je po smrti. Je u šachů mezi hráči rivalita? Dělají si nějaké schválnosti? Rivalita mezi hráči je podobná jako v každém jiném sportu. Někdo se chová vůči soupeři slušně, někdo ne. Nechybí ani ono pověstné poklepávání tužkou a pokusy nějak soupeře znervóznit, i když je to samozřejmě zakázané. Mohou si šachisté v průběhu partie povídat? Při mistrovském zápase je to zakázané. Hráč může na soupeře mluvit, jen když mu nabízí remízu, když se vzdává, oznamuje šach, nebo ho upozorní na chybu. Fotbalisté jsou na vrcholu svých sil kolem třicítky, gymnastky pomalu v dětském věku, jaký je ideální věk šachisty? Dřív se tradovalo, že ideální věk je mezi 40 a 50 lety. V poslední době se tato hranice snižuje. Dokazuje to také aktuální mistr světa Nor Magnus Carlsen, kterému je teprve 27 let a světovou jedničkou je už od roku 2013. Spousta mladých hráčů se dnes dokáže prosazovat na špičkové úrovni. Po kolika tazích může být nejdříve znám vítěz? Nejrychlejší mat je dvoutahový, ale to ten soupeř vám musí hodně pomoct. Běžný je tzv. Šuster mat na čtyři tahy, což je oblíbený mat některých začínajících šachistů, kteří tak snadno vyhrají, ale nenaučí se hrát šachy. Takový postup se našim dětem snažíme rozmlouvat. U některých je to však těžké. Snažíme se je spíš učit jak se takovému matu bránit. Mým maximem je asi deset tahů, když soupeř hrál velice slabě. Říká se, že šachy jsou nuda a že šachisti nejsou úplně normální, co na to říkáte? Šachisti jsou úplně normální lidé. Najdou se sice výjimky, které potvrzují pravidlo, ale je to mizivé procento. Stejně jako v jiných sportech. Nuda to pro samotné šachisty není. Možná pro diváky, kteří sami šachy nehráli nebo nehrají. Kdy se začal psát historie šachu v Postoupkách? Na konci roku 1991 jsme se sešli v místním motorestu s několika kamarády, protože sokolovna ještě nebyla tehdy funkční a založili jsme šachový oddíl Sokol Postoupky. Prvních šest let jsme museli improvizovat a využívali jsme prostory třeba v jídelně místního zemědělského družstva později v hospodě v Hradisku a v knihovně. Od roku 1997 jsme se dostali do rekonstruované sokolovny. To byly už za námi tři roky práce s mládeží. Přibývá ve vašem oddíle hráčů? Především musím říct, že dnes se šachům věnuje víc dětí než v době, kdy jsme já začínal. Mají teď navíc skvělé možnosti. My jsme jezdili maximálně na tři turnaje za rok, kdežto děti teď hrají každých čtrnáct dnů. Obrovské možnosti jim také nabízí počítač a internet. V oddíle máme v současnosti 65 členů a 35 z nich je dětí. Většina dětí je z Kroměříže. V klubu jsme už ale měli děti ze širokého okolí. Třeba z Holešova, Přerova, Litenčic nebo Bystřice pod Hostýnem. Kdo se chce v okrese v mládežnických kategoriích zlepšovat tak za nás hrál. Dlouhodobě jsme hráli I. ligu a extraligu dorostu. Poznáte, že dítě má talent, či vlohy na to hrát šachy? Uvedu jeden příklad. Před lety k nám přišel Karel Malinovský což je náš nejlepší odchovanec. Už v devíti letech bylo vidět na první pohled, jak nesmírný má talent. Jeho soustředění bylo obrovské. Pak jsou případy, kdy děti vypadají velice dobře, šachům rozumějí, ale prověří je až praxe. Jak se děti učí hrát šachy? K nám přichází hodně dětí, které absolvují první šachovou přípravu ve SVČ Šipka v Kroměříži, kde šachový kroužek vede pan Štefek a mají už základní znalosti. V rámci tréninky absolvují řadu lekcí podle toho, zda jsou začátečníci, nebo středně pokročilí. Základní trénink má 40 lekcí a měl by se probrat za dva roky. Jakých soutěží se klub účastní? Co se týká mládežnických kategorií tak v současnosti hrajeme s dorostem krajský přebor. Mladší žáci se dokázali v posledních deseti letech šestkrát probojovat na mistrovství republiky. Muži hrají krajský přebor. Představte hráče, kteří se postarali o úspěch šachistů v Postoupkách? Co se týká jednotlivců tak úspěchy v mládežnických kategoriích sklízel Martin Dvořák, který byl mistrem republiky do osmi let. Karel Malinovský si z mistrovství republiky přivezl několik medailí a reprezentoval Českou republiku na mistrovství světa a Evropy. Aneta Tomečková získala bronz na mistrovství republiky. Spousta dalších hráčů se zúčastnilo mistrovství republiky. Aktuálně je největším talentem Tomáš Daniel Kubín. Předpoklady prosadit se má také Dominik Večeřa. Jaké turnaje pořádáte? S pořádáním turnajů máme dost velké zkušenosti. Pořádali jsme třikrát přebor Moravy žáků a jednou mistrovství republiky družstev mladších žáků. Pravidelně organizujeme pro ty nejmenší okresní ligu a Grand Prix Zlínského kraje. Dlouhodobě pořádáme Baštincův memoriál a Slavíkův memoriál. Před pěti lety jsme začali pořádat mezinárodní šachový festival mládeže v Bezměrově. Startovali u nás už šachisté z Belgie, Islandu, Běloruska, Ukrajiny, Polska, Slovenska a Maďarska. Je to vyhledávaný turnaj a největší ve Zlínském kraji, na kterém letos startovalo více než 200 hráčů. Jaké máte šachové přání do dalších let? Chtěl bych, abychom pokračovali v nastolené cestě a dlouhodobě udrželi současný trend.

2 komentáře:

  1. A kde je moje stříbro z republiky?? :)

    OdpovědětVymazat
  2. No vidíš, toho jsem se bál, že jsme na někoho zapomněl.

    OdpovědětVymazat