sobota 23. května 2015

Grand Prix ve Vsetíně

Dnes skončila další sezona Grand Prix Zlínského kraje v rapid šachu. Poslední čtvrtý turnaj se konal ve Vsetíně. Hrálo se ve třech věkových kategoriích švýcarským systémem na 7 kol, tempem 2x20 minut na partii. Šachisté Postoupek tentokrát vyslali sedmičku statečných.

V nejmladší kategorii do 10 let startoval pouze Dominik Večeřa. Ten byl prvním nasazeným a měl reálné šance zvítězit nejen v dnešním turnaji, ale vyhrát i v celkovém pořadí. Dominik však svou šanci nedokázal využít. Zbytečně rychlou hrou se připravil o lepší výsledek. Zbytečná remíza ve druhém kole a porážka od Štěpána Řezníčka měla za následek podstatnou ztrátu. V posledním kole sice porazil Michala Černého (Zlínterm), ale stačilo to pouze na čtvrté místo. V celkovém hodnocení tak zvítězil Vlastimil Babula (Staré Město) před Michalem Černým a na Dominika zbyl pouze bronz. Bohužel tak přišel nejtěsnějším rozdílem o postup na MČR.
Vítězkou v kategorii dívek do 10 let se i přes neúčast v posledním turnaji stala Hana Baštincová. Kromě zlata vybojovala i postup na MČR.

V prostřední kategorii do 12 let kraloval Pavel Opluštil. Až na porážku v posledním kole své soupeře dokázal všechny porazit a potřetí v sezoně vyhrát turnaj GP. Jednoznačně se tak stal krajským přeborníkem a samozřejmě vybojoval postup na MČR. Tadeáš Šruc obsadil pěkné 13. místo.
V kategorii dívek předvedla výborný výkon Karla Pospíšilová. Stačilo to na stříbrnou příčku v dnešním turnaji i v celkovém pořadí. Také ona nebude chybět na zářijovém mistrovství republiky.

V nejstarší kategorii do 14 let patřil mezi favority David Opluštil. Turnaj se mu sice moc nepovedl a prohrami v posledních dvou kolech klesl na šesté místo v dnešním turnaji. To ale už nemělo vliv na jeho celkové prvenství v celém seriálu Grand Prix.
Další dvě stříbrné medaile přidala Lucie Vaňharová v kategorii dívek. Ta v celkovém pořadí pak znamená rekordní páté postupové místo na MČR.

V celkovém hodnocení Postoupky tedy vybojovaly tři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.

čtvrtek 14. května 2015

Open Kroměříž 2015

V termínu 6. - 10. 5. 2015 se uskutečnil již 4. ročník Open Kroměříž. Turnaj se hrál také jako Memoriál Pavla Slavíka, přebor Sokolské župy Hanácké a okresní přebor. Turnaj se odehrál v prostorech Bezměrovského dvora, sponzorem turnaje byla firma TDZ Turn.

Na Open Kroměříž dorazilo 50 šachistů ze čtyř zemí. Pro šachisty byl připraven bohatý doprovodný program, obnášející tenisový turnaj, turnaj v bleskovém šachu nebo grilování. Prvních 8 šachovnic bylo přenášeno on-line. Nejvýše nasazenými borci byli IM Jan Sosna (2351), FM Josef Mudrák (2299) a IM Evgenij Piankov (2277), všichni tři taktéž úlohu favoritů úspěšně prokazovali. První dva uvedení okupovali po celý turnaj dvojici prvních stolů. IM Piankov po hrubé chybě prohrál hned v prvním kole s Jozefem Wasikem z Polska, zahájil však stíhací jízdu a po sérii čtyř výher se čelu opět přiblížil. IM Sosna a FM Mudrák měli mezitím za sebou oba čtyři výhry a vzájemnou remízu. V posledních dvou kolech oba postupně čelili rozjetému IM Pinakovovi a v horších pozicích zachránili remízu. Zvláště 85-tahová partie Mudrák-Piankov z posledního kola byla ozdobou turnaje. V konečném pořadí tak zvítězil IM Jan Sosna (Slavoj Poruba, 6b) o půlbod pomocného hodnocení před FM Josefem Mudrákem (Slavia Kroměříž, 6b), kterému vítězství v Open Kroměříž každoročně uniká. Další pořadí bylo 3. Martin Dvořák (Slavia Kroměříž), 4. IM Evgenij Piankov (Sevastopol, UKR), 5. Miloslav Vanka (Caissa Úholičky), 6. Martin Nehyba (Sokol Skalička), 7. Petr Blaha (ŠK Staré Město), 8. Petr Petřík (Slavia Kroměříž, všichni 5b).

V kategorii juniorů zvítězil Miroslav Rakušan (Sokol Postoupky), v kategorii starších žáků se radoval teprve 12-letý Martin Nehyba , nejlepším mladším žákem byl Pavel Opluštil (Sokol Postoupky) a nejlepší ženou se stala Julie Richterová (Šachy Zastávka). Okresní přebor byl doménou borců Slavie Kroměříž, kteří se umístili na prvních třech místech. Nejlepší z nich byl FM Mudrák. Přebor Sokolské župy Hanácké se směnil v přebor pořádajícího oddílu Sokol Postoupky, v němž zvítězil Tomáš Dvouletý (4.5b). Výsledková listina ukázala, že nejsilněji obsazenou doprovodnou kategorií byli senioři. Zvítězil IM Piankov, o pomocné hodnocení před Miloslavem Vankou a Petrem Blahou.

K Open Kroměříž neodmyslitelně patří taktéž doprovodné turnaje v tenise a v bleskovém šachu, v obou jde však většině účastníků jistě více o zábavu než o pořadí. Jako nejlepší tenista se ukázal pan František Stojan, který přesvědčivě porazil všechny soupeře. Rychlou a přesnou mysl i ruku v bleskovém turnaji prokázal Martin Nehyba.

Turnaji se v letošním roce nevyhnuly jisté organizační problémy. Stravování v Bezměrovském dvoře jsem se osobně neúčastnil, zpětná vazba účastníků však byla negativní. Taktéž rozlosování třetího kola se nepovedlo, zrychlený švýcarský systém byl špatně nastaven. Z těchto věcí si beru poučení a udělám vše pro to, aby se neopakovaly. I přes zmíněné mouchy věřím, že se většině účastnic a účastníků turnaj líbil stejně jako mně a odnesli si z něj příjemné šachové i nešachové zážitky. Budu se těšit za rok!

Konečné pořadí
Odehrané partie
Fotogalerie - Sokol Postoupky a Michael Věžník

Martin Dungl

Trojice vítězů. Zleva 3. Martin Dvořák, 1. IM Jan Sosna a 2. FM Josef Mudrák.

pondělí 11. května 2015

Postoupky A, hodnocení - závěr

Z předchozích dvou hodnotících článků to je asi již patrné. Sezóna byla po některých stránkách velmi úspěšná a po některých velmi neúspěšná. Měli jsme papírově nejsilnější sestavu v historii, podařilo se nám prvních pět zápasů, kdy jsme hráli ve stabilní a silné sestavě, byli jsme namotivovaní, vyhrávali jsme. Pak se ukázala i druhá věc - najednou chyběla vůle hrát a bojovat v každém zápase, těšit se na každou šachovou ligovou neděli, byť třeba o nic nejde, a hrou se prostě pokaždé bavit. Výsledkem bylo pět výher, šest proher a šesté místo, které je v silné konkurenci rozhodně úspěchem.

Myslím si, že určitý výpadek v účastech nebyl pouze záležitostí této sezóny, ale fakt, se kterým je u naší generace třeba počítat do budoucna. Je to umocněno i tím, že hodně hráčů čekají životní zlomy. Na slovo "každý" byl v předchozím odstavci kladen důraz - nepochybuji, že nás šachy pořád baví a rádi si zahrajeme většinu zápasů, ty, které nám nebudou s ničím závažným kolidovat. To však není vždy. A je to tak přirozený stav. Klade však nároky na rozšíření kádru a nalezení dalších silných hráčů, pro které bude zápas áčka svátek. Doufám, že v příští sezóně postavíme silný a bojovný tým, který se každý zápas bude rvát s chutí, byť ne ve zcela stabilní sestavě.

Přeji spoluhráčům i čtenářům hezké léto, ideálně okořeněné úspěšnou účastí na nějakém turnaji.

Martin Dungl

Postoupky A, hodnocení - výkony hráčů

Přistupme nyní k hodnocení jednotlivých hráčů.

1. Martin Dvořák (rating 2225, 3 body, 8 zápasů, performance 2215). Marťa nenavázal na úspěšný loňský rok a s trochou nadsázky výsledkově kopíroval naše soupeře (tj. když jsme prohráli, Marťa vyhrál a naopak). Po výhře v prvním kole se mu kriticky nedařilo, prohrál 4x v řadě, z toho 2x v podstatě zbytečně. Pak si dal pauzu a závěr se mu již podařil. I přes výpadky si udržel vysoké perfo a takřka se dostal na svůj standard. Je tak jasné, že jeho potenciál leží vysoko.

2. Mikhail Ivanov (rating 2380, 1.5/2). Michail byl jistotou a dvakrát výrazně pomohl k naší výhře. Škoda, že nastoupil pouze dvakrát.

3. Martin Bačák (2138, 3/8, 2096). Ani druhý Martin asi nebude s výkony spokojen. Zaznamenal 4 prohry (nezvyk), většinou z dobře rozehraných partií. Hrál s kvalitními soupeři, a tak lze výsledek hodnotit jen jako mírný neúspěch.

4.  Ondřej Karlík (2138, 2.5/6, 2144). Ondra odehrál lepší standard. Ačkoliv to nevypadá, hrál stabilně, čtyři z jeho pěti neúčastí byli dány jinými šachami. Jeho výhra proti Prušánkám byla nádherná, proti Slavii s Cagašíkem neúspěšně zariskoval pro tým a bojovným vyklikařením v Třebíči by měl jít mnoha hráčům příkladem.

5. Roman Brázdil (2119, 4.5/11, 2106). Romča jako jediný odehrál všechny zápasy. Po výborném úvodu (3.5/5) následovala rychlá remíza, čtyři prohry v řadě (všechny po špatných výkonech) a rychlá remíza. Tím Romča v podstatě kopíroval výkony týmu. Dohromady se jedná o mírný neúspěch. I přes horší výkony v části sezóny byl Romča hlavním tahounem týmu, za což má mé uznání.

6. Pavel Navrátilík (2100, 3.5/10, 1989). Pavlovi se sezóna nepovedla. Stejně jako Romča kopíroval výsledky týmu - po začátku, kdy hrál standardně, následovaly tři prohry v řadě. Pavlovi se sezóna nepovedla. Může za to jistě i fakt, že měl většinou černé figury. Doufám, že zase získá chuť do šachů a dobré výsledky přijdou společně s ní.

7. Jan Palášek (1956, 5/9, 2072). Honza opět oproti loňsku výkonnostně skočil (samo sebou nahoru). Pochopil, že s hráči 2100 může hrát minimálně rovnocenně - a k ničemu je nepouštěl. Na druhé straně, nedokázal se prosadit proti slabším hráčům, kteří šli do partie s cílem remizovat. Je to i důsledkem toho, že Honza hraje poctivé šachy, v podstatě bez kavárenských prvků. Výsledkem je tak šest remíz, dvě výhry a jedna prohra. Remízy (i prohra) však následovaly vesměs po lepších (i vyhraných) pozicích. Vidím tak u Honzy velký potenciál. Doufám, že i v příštím roce za áčko něco odehraje. 

8. Martin Dungl (2105, 5.5/10, 2071). V lize jsem hrál nesmlouvavě a jediná remíza toho budiž důkazem. Hrál jsem 8x černými. Proti Lipovci jsem (kvůli zápasovému stavu) lámal rovinu a v Brně jsem neměl vůbec hrát, jinak jsem hrál lehce nad svůj rating, což považuji za standard.

9. Karel Mitura (2135, 4/5, 2266). Výsledkový krasavec a nejlepší hráč týmu. Jako host jezdil obětavě až z Těšína, jednou dokonce v horečkách. Jeho styl "postavit standardní pozici plnou možností a tam tu dvoutisícovku prostě přehrát" by měl být inspirací všem rádobyteoretikům. Karel za Postoupky neprohrál a jeho výsledek nesnižuje ani fakt, že hrál všechny své partie bílými.

10. Petr Večeřa (2025, 4/7, 2027). Večis hrál přesně na svůj rating, což je asi méně, než jsme od něj po posledních dvou nadstandardních sezónách očekávali. Slabší soupeře přehrával díky dobré technice, některé jeho chyby se silnějšími byly však v podstatě zbytečné.

13. Jan Netušil (1807, 2.5/4, 2128). Honza byl důležitým mužem sestavy a je příslibem pro budoucnost týmu. Ukázal, jak je jeho styl, kterým občas remizuje se slabšími hráči, užitečný proti hráčům silnějším. V lize ani jednou neprohrál, jednou vyhrál a odehrál kvalitní partie. Jedna kaňka na výkonu je detail :-).

15. Aneta Tomečková (1757, 1/3, 1859). Aneta obětavě nastupovala, i když s áčkem asi (pochopitelně) moc nepočítala a má hodně jiných aktivit. Ze tří partií se silnými soupeři získala bod, který byl pro tým velmi důležitý.

Marek Machalík, Miroslav Rakušan, Vladimír Opluštil a Petr Dvořák odehráli po jedné partii a svorně utržili po jedné prohře.

Celkově jsme měli 40 bodů z 87 partií s průměrným ratingem soupeřů 2106, což je nejméně za dobu, kdy dělám kapitána. Loni to bylo 41 bodů. Náš výkon stačil na performance 2070, což je taktéž málo (pro srovnání, loni to bylo 2072, předloni 2127 a předtím v KP 2110). Prvních 10 hráčů odehrálo 76 partií s performance 2101, další hráči odehráli 11 partií s performance 1910. Kvalitu výkonů jsme z hlediska udržení rozdělili do zápasů lépe než loni, sezóna tak nebyla tak vyhecovaná.

Dodejme, že Marťa Dvořák, Marťa Bačák, Ondra Karlík a Večis dříve odehráli v podstatě celou sezónu, letos však "jen" po řadě 8, 8, 6 a 7 zápasů. Rozumím tomu, šachy na naší úrovni mají být koníčkem, ne povinností. Navíc nebýt kapitán, odehrál bych taky méně. S nižší účastí dosavadních tahounů se však tolik nepočítalo a bude nutno do budoucna kádr doplnit mladší generací.

Martin Dungl

Postoupky A, hodnocení - průběh sezóny

Na zhodnocení sezóny jsem si úmyslně nechal časový odstup. Ročník 2014-2015 byl do jisté míry přelomový a pro učinění příslušných závěrů jsem si nechal mnohé dozrát v hlavě. Než se k závěrům dostaneme, popíšu průběh sezóny a zhodnotím výkony jednotlivých hráčů. Pro přehlednost je téma rozděleno do více článků.

Průběh sezóny
V předchozím roce jsme se zachránili doslova v hodině dvanácté a předvedený výkon měl jen stěží druholigové parametry. Opustil nás dlouholetý host Jarda, tak jsme museli posílit. To se podařilo - do našeho kádru se vrátil host Ondra Karlík a nově za nás začali hrát hosté Karel Mitura a zejména velmistr Michail Ivanov, který vyhrál loňský Open Kroměříž. Kromě těchto tří posli bylo na soupisce sedm ligami ostřílených borců, ochotných nastoupit v podstatě vždy. Tito byli doplněni kvalitními náhradníky, stabilně nastupujícími v krajském přeboru. Ratingovým průměrem 2170 jsme byli asi ve středu pole soupeřů. Co si přát více?

Cílem bylo jako vždy hrát klidný střed tabulky, respektive udržet se co nejdříve. Hratelné soupeře jsme měli zvláště v první části soutěže. Proto bylo jasné, že na podzim musíme zabrat. V prvním kole jsme jeli do Třebíče. Místní tým byl favoritem a zvítězil 5-3. Jedno auto přijelo asi o půl hodiny později a některé naše prohry byly doslova zbytečné. Partie jsme rozebrali a řekli si, že takto ne. Doma se Zlínem B jsem cítil důležitost zápasu a věděl, že vyhrát prostě musíme - proti oslabenému soupeři se to povedlo v poměru 5-3 (na konci soutěže se ukázalo, jak důležitý výhra to byla). Remízovou premiéru za nás zaznamenal GM Ivanov. Podobně jsme přistoupili i k zápasu v Ořechově, kde mohlo nastoupit všech prvních deset hráčů. Opět s velmistrem v sestavě jsme vyhráli 5.5-2.5, a to jsme ještě domácí hráče v mnoha partiích vypustili. V předvánočním domácím zápase s Prušánkami jsem látal sestavu do poslední chvíle, za cenu obětí více hráčů se však podařilo udržet ji silnou - a výsledkem 5-3 jsme prodloužili sérii výher. V Hustopečích jsme v lednu nastoupili bez tří opor, přesto jsme proti outsiderovi na vlně euforie vyhráli 5.5-2.5, bez prohry. Měli jsme tak z prvních 5 kol 12 bodů, což většinou stačí k záchraně, a okupovali třetí místo tabulky.


Idylický úvod vystřídala krize. Tlak na tým pominul a hráči začali před ligou upřednostňovat jiné aktivity. Navíc jsme 4x v řadě dostali papírově silné soupeře. Se Slavií jsme doma prohráli 2.5-5.5. Na Moravské Slavii v Brně jsme prohráli dokonce 0.5-7.5. Soupeř byl jasný favorit, o tom žádná. Ale přesto to byl pro mě životně nejhorší zápas za áčko. Do poslední chvíle nebylo jisté, bude-li nás osm. Většina hrajících podstoupila různé oběti. Jeli jsme jen jedním autem. Zápis o utkání jsem spálil. Protikanárovský půlbod zaknihoval Honza Palášek. S Loko Brno B jsme doma prohráli 2-6, ale bojovalo se již lítěji a v zápase se ukázala vyšší kvalita soupeře. Další kritický zápas byl ve Starém Městě proti jejich béčku. Tabulkou jsme se propadli, bylo jasné, že body budou potřeba. Bohužel, náš hráč na nedělní ligu zapomněl (!), tak jsme hráli v sedmi. Kuriózně hrál v sedmi taky velmi oslabený soupeř - a tak jsme si to rozdali "na férovku". Prohráli jsme 4-3. Doma s Lipovcem jsme se sešli konečně v kvalitní sestavě, úvod zápasu se však nevyvedl - brzy jsme po hloupých chybách prohrávali 0-3. Zápas skončil 5-3 pro hosty. Před posledním kolem proti již jistě sestupujícím brněnským Vinohradům byla situace taková, že jsme potřebovali bodovat - tabulka se vyrovnala a Zlín B by v případě vítězství nad Starým Městem mohl jít před nás a odstoudit nás k sestupu. Sestava se opět kvalitní neposkládala a na začátku zápasu došlo k pár rychlým remízám. Vyhrálo se nakonec 5-3, zejména díky výbornému výkonu náhradníků. Sestava, rychlé remízy, absence článku na blogu... - i přes výhru to dobře ilustruje stav, ve kterém Postoupky A dohrávaly sezónu. 

První polovina sezóny se povedla, druhá ne. Záchrana nakonec byla pohodlná, ale rozhodl o ní v podstatě jeden zápas se Zlínem. Oproti původním předpokladům jsme v sestavě tvořené z prvních deseti hráčů soupisky odehráli jen 5 zápasů (1.-4. a 10. kolo). V ostatních duelech jsme se dávali dohromady velmi improvizovaně a fakt, že v sedmi jsme hráli jen jednou, a to ještě nedopatřením, považuji za úspěch. Stálo mě to však hodně přemlouvání, které nechci absolvovat znovu. 

Abych zakončil v optimističtějším duchu - povedené poslední kolo nás vyneslo do první poloviny tabulky a šesté místo je víc, než v co jsme mohli doufat. Jak napovídá tabulka, v soutěži byly tři kluby silné nebo velmi silné, dva velmi slabé a sedmičlenný "zbytek". Postupující Moravská Slavia Brno bude jistě patřit k lepším týmům i v 1. lize.




Martin Dungl